Podmínky, za kterých ženy páchají trestnou činnost, bývají odlišné od mužských pachatelů. Významná část pachatelek trestné činnosti je ve vězení následkem přímého či nepřímého vlivu diskriminace a různých deprivací. Jen malá část žen je odsouzena za násilnou trestnou činnost. A pokud ano, pak velká většina z nich byla sama obětí násilí.
Příběh Romany ukazuje, jak toxické vztahy v životě ženy mohou hrát významnou roli při spáchání trestného činu a jak se podmínky, do kterých se dítě narodí, mohou podepsat na celém jeho dalším životě. U žen s podobnou životní zkušeností, jako má Romana, je pak otázkou, co je pro ně horším vězením, jestli pobyt za mřížemi, nebo v realitě každodennosti.
Na místě je otázka, jak jim pomoci, jak pracovat s jejich specifickými potřebami během i po výkonu trestu odnětí svobody. Právě Bangkocká pravidla přijatá OSN v roce 2010 upozorňují na specifické potřeby trestaných žen a apelují na z nich vyplývající specifické zacházení.
Příběh Romany si můžete přečíst zde.
